Historie obce

Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné (15 000 – 5 000 let př.n.l.). Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné 7. – 5. stol. př.n.l). Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby.

jižní křídlo zámku - kolem roku 1930

První písemná zpráva o Hošticích pochází z doby kolem roku 1320, kdy zdejší tvrz vlastnil Oldřich z Potštejna. V roce 1347 držel Hoštice Chval – syn Bohunka z Mladějovic. Pak zde sídlili páni z Prčice, z nichž Jan z Prčice se stal patronem zdejšího kostela. V 15. století vládla v obci rytířská rodina z Kraselova a Hoštic. Po nich následovali Pešíkové z Komárova, kteří zde pravděpodobně budovali zámek, který se stal nástupcem původní středověké tvrze ze 14. století. Ti se drželi odbojných českých stavů a po bitvě na Bílé hoře jim byl majetek zkonfiskován a spolu se zámkem Střela byl prodán Jindřichu Libštejnskému z Kolovrat. V roce 1624 získal objekt Jezuitský řád, který výrazně zasáhl do úprav zámku. Jezuité zde působili až do zrušení řádu v roce 1773.

pohled na nádvoří zámku - kolem roku 1930

Významnější rodinou, která zasáhla do dějin obce byli němečtí Obstovi, kteří panství koupili v roce 1807. Od roku 1885 do roku 1923 se na panství vystřídalo dalších sedm majitelů. V tomto roce převzal zámek se statkem Podpůrný spolek haléřový dělníků akciové společnosti, dříve Škodovy závody Plzeň. Spolek zde zřídil ozdravovnu pro děti svých zaměstnanců a zámek zvýšil o jedno patro. Od roku 1949 obývala zámecké prostory Vojenská správa. Podpůrnému spolku byly nemovitosti státem vyvlastněny v roce 1956. Střelskohoštický zámek se stal sídlem armády – Karpatského ženijního pluku až do roku 1991. Obec celý objekt (zámek s hospodářským dvorem) odkoupila v roce 2001. V zámeckém areálu se nachází špýchar s barokními štíty.

jižní křídlo zámku - do roku 1927

První písemná zmínka o hoštickém kostele pochází z roku 1384. O původním kostele se však nedochovaly žádné bližší informace. Jeho pozůstatkem po ničivém požáru v roce 1653, kdy vyhořel celý Kozlov a z Hoštic zůstaly tři usedlosti, může být kamenná křtitelnice zapuštěná po pravé straně hlavního oltáře. Oprava kostela byla dokončena v roce 1680. Následovala jeho úplná přestavba počátkem 18. století. V roce 1819 kostel znovu do základů vyhořel včetně varhan a věže. K jeho nové výstavbě došlo v roce 1822. Kostel je klasicistní stavbou s jednotným novogotickým interiérem a je zasvěcen sv. Martinovi

kostel sv. Martina - po požáru věže

V současné době užívá obec svůj znak a prapor, které byly obci Střelské Hoštice uděleny Parlamentem ČR, rozhodnutím č. 23 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 18.6. 2003.

Znak - v modrém štítě zlaté kosmé břevno provázené nahoře stříbrným kozlem ve skoku se zlatou zbrojí, dole kosmou vztyčenou zlatou střelou se stříbrným opeřením.

Prapor - modrý list se žlutým kosmým pruhem vycházejícím z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Znak	Prapor